Řidičák pro začínající řidiče jako poukaz na smrt? Nyní ano. Je čas to změnit!

Řidičák pro začínající řidiče jako poukaz na smrt? Nyní ano.  Je čas to změnit!

Řidičský průkaz na zkoušku je efektivním opatřením ke snížení výskytu smrtelných nehod z vlastní viny u začínajících řidičů. Takový je závěr panelové diskuze uspořádané Platformou VIZE 0 a jejími partnery za účasti předního evropského dopravního psychologa Dr. Georga Bartla.

V letech 2014-2018 vinou mladých řidičů motorových vozidel ve věku do 24 let zahynulo celkově 505 osob a dalších 2 013 lidí bylo těžce zraněno. Jen v loňském roce 2018 zahynulo jejich zaviněním 94 osob, tedy 17 procent z celkového počtu obětí DN, a dalších 397 utrpělo těžké zranění, což bylo 16 procent z celkového počtu těžce zraněných. Do konce září 2019 vinou mladých řidičů zahynulo 58 osob a dalších 194 utrpělo těžké zranění.

Platforma VIZE 0 proto uspořádala v úterý 22. října 2019 společně se svými partnery odborný seminář s cílem vyvolat diskuzi o přijetí nových, v zahraničí osvědčených metod ke snížení závažné dopravní nehodovosti začínajících řidičů. „Mladí lidé ve věku 18-24 let jsou nejrizikovější věkovou skupinou účastníků silničního provozu. Proto jsme se rozhodli uspořádat panelovou diskuzi za účasti předního evropského dopravního psychologa Dr. Bartla, jenž se podílel na nastavení efektivního systému přípravy nových řidičů a také zavedení tzv. řidičského průkazu na zkoušku v Rakousku. Tato opatření výrazně snížila výskyt závažných nehod z viny uvedené skupiny řidičů,“ uvádí Martin Laur, ředitel Platformy VIZE 0.

Mezi diskutujícími panovala shoda, že systém přípravy a provádění řidičských zkoušek nových řidičů v ČR je beznadějně zastaralý a je třeba otevřít cestu k jeho modernizaci. V porovnání s rakouskými statistikami nehodovosti je patrné, jak moc u nás chybí institut řidičského průkazu na zkoušku. Přitom v programovém prohlášení vlády schváleném
27. června 2018 je v kapitole věnované dopravě uvedeno následující: „Důraz budeme klást
i na bezpečnost. Rostoucí silniční doprava, moderní a rychlé dopravní prostředky v kombinaci s řadou dalších působících vlivů vyžadují větší důraz než dosud na prevenci a průběžné vzdělávání. Mimo jiné se v tomto směru chceme zaměřit na začínající řidiče, aby nebyli smrtelným nebezpečím pro sebe i pro druhé. Proto pro ně prosadíme např. řidičské oprávnění s omezenou platností na max. 2 roky, ve které budou muset absolvovat výcvik s cílem zdokonalení řidičských schopností a dovedností při zvládnutí krizových situací.“ Podobně i Akční program aktuální Národní strategie bezpečnosti silničního provozu zadává úkol do konce roku 2020 prověřit možnosti legislativního zavedení řidičského průkazu na zkoušku do zákona č. 361/2000 Sb. „Zavedení řidičského průkazu na zkoušku je mnohaletý proces. Na konci října 2019 s ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že nastal čas podniknout odpovídající kroky, které by postupně vedly k tolik potřebné změně ve vzdělávání mladých řidičů. Věříme, že je nutné sestavit kompaktní řešitelský tým složený z odborníků na autoškolství, provádění zdokonalovacích kurzů řidičů, dopravní psychologii, legislativu, management, leadership a také moderní marketingovou komunikaci. Aby bylo dosaženo žádoucích výsledků, vše musí mít podporu z nejvyšších pater politického světa i státní správy,“ upozorňuje Roman Budský, předseda expertní rady Platformy VIZE 0.

 

Na panelové diskuzi vystoupili:

  • Mgr. Martin Laur, ředitel Platformy VIZE 0, stručně představil Platformu VIZE 0 a její činnost. Poukázal na to, že systémová prevence nehodovosti mladých začínajících řidičů patří k jejím prioritám.
  • Plk. Mgr. Bc. Jiří Zlý, pověřený ředitel služby dopravní policie Policejního prezidia ČR, představil statistiky nehod mladých začínajících řidičů a poukázal na jejich typické jezdecké chyby. Poukázal na nejčastější problém, a to nepoužívání bezpečnostních pásů.
  • Bc. Roman Budský, BA (Hons.), MBA, předseda Expertní rady Platformy VIZE 0, hovořil o efektivitě přípravy a provádění závěrečných zkoušek nových řidičů v ČR a dalších státech EU28 a také o tzv. řidičáku na zkoušku.
  • Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i., se zaměřil na nehodovost mladých a začínajících řidičů z úhlu pohledu plnění úkolů daných aktuální Národní strategií bezpečnosti silničního provozu. Přítomné seznámil i s poznatky z hloubkové analýzy dopravních nehod mladých řidičů a také s potenciálem snížit jejich nehodovost změnou přístupu k jejich řidičské přípravě.
  • Ing. Aleš Horčička, místopředseda Asociace autoškol ČR, poukázal na současný stav přípravy nových řidičů v českých autoškolách, důraz kladl na definici slabých a kritických míst.
  • Ing. Dalimil Frič, místopředseda Asociace center pro zdokonalovací výcvik řidičů AČR, uvedl poznatky z provádění zdokonalovacích kurzů řidičů. Zmínil typické slabiny řidičů
    i po několikaleté praxi a také opatření, jež by mohla vést k výrazně kvalitnější přípravě nových řidičů.
  • Dr. Gregor Bartl, přední evropský dopravní psycholog, který stál u zrodu zavedení řidičského průkazu na zkoušku v Rakousku. Ve svém téměř 2hodinovém vystoupení prokázal, že tento institut významně snižuje výskyt vážných dopravních nehod způsobených mladými začínajícími řidiči, konkrétně během prvních tří let jejich samostatné praxe o cca 30 procent.

Dr. Georg Bartl, přední evropský dopravní psychologDr. Georg Bartl, přední evropský dopravní psycholog

 

A jak funguje řidičský průkaz na zkoušku v Rakousku?

U našich jižních sousedů byl řidičský průkaz na zkoušku zaveden v roce 1992. Délka zkušebního období po získání řidičského oprávnění je tříletá. V roce 2003 byl tento institut výrazně zmodernizován. Aktuálně se skládá z následujících částí:

  • Po 2 až 4 měsících po vydání řidičského průkazu následuje cca 2 hodinová jízda s učitelem autoškoly. Posuzuje se jízdní styl nového řidiče a činnost lektora se zaměřuje na odstranění případných jezdeckých chyb. Nejde o výcvik, ale spíše o mentoring.
  • Jednodenní zdokonalovací výcvik na uzavřené ploše. Zde se nacvičuje jednání v krizových situacích. Nejde o školu smyku, ale spíše o apel, aby se nový řidič na silnicích choval spíše defenzivně, aby počítal s možnými chybami druhých.
  • Skupinová diskuze s dopravním psychologem. Je zaměřena na identifikaci typických nebezpečí, jež na řidiče číhají v silničním provozu a jež mohou být příčinou vážné nehody – rozptýlenost, alkohol a drogy, nedodržování bezpečné vzdálenosti, únavu apod. Klíčovou součástí je i provedení sebehodnocení a definice individuálních rizikových faktorů, na které je třeba si dávat v další řidičské praxi pozor.
  • Od roku 2008 se koná další jízda s instruktorem v provozu. Tentokrát je zaměřena
    na ekonomickou jízdu, která šetří pohonné hmoty a současně životní prostředí. Zkušenost prokazuje, že absolventi následně jezdí s o 14 procent nižší spotřebou.
  • V případě vážného deliktu se zkušební doba prodlužuje o 1 rok (jízda na červenou, nebezpečné předjíždění, nedovolené používání mobilu, překročení max. povolené rychlosti v obci o 21 km/h a více, mimo obec o 41 km/h a více).

 

Nehodovost nových řidičů během prvních 3 let jejich samostatné praxe se snížila
o 30 procent. O 34 procent je nižší výskyt tzv. sólo nehod nových řidičů.

 Dr. Georg Bartl do svého vystoupení interaktivně zapojil i publikum. Na jedné posluchačce vyzkoušel test koncentrace při činnostech jako je řízení.Dr. Georg Bartl do svého vystoupení interaktivně zapojil i publikum. Na jedné posluchačce vyzkoušel test koncentrace při činnostech jako je řízení.

 

Panelové diskuze se zúčastnilo téměř 60 odborníků z oblasti bezpečnosti silničního provozu.

 


Bližší informace podají:

Roman Budský

Předseda expertní rady Platforma Vize 0

e-mail: roman.budsky@vize0.cz

tel.: 776 195 576