Bezpečná jízda za mlhy

Bezpečná jízda za mlhy

Mlhy mají významný vliv na jízdní podmínky řidičů a dokáží velmi znepříjemnit řízení. Vždy je třeba myslet na to, že jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně totiž klesá viditelnost a dochází ke zkreslení vnímání rychlosti. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a navíc jen v nejasných obrysech. Podvědomě proto vyhodnocují svou rychlost jako nižší, než jaká ve skutečnosti je. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Spatří-li před sebou stojící vozidlo, často ho v prvních okamžicích považují za jedoucí.

Kapky mlhy na povrchu vozovky kondenzují. Už i při teplotách okolního vzduchu lehce nad nulou může mlha vytvořit na vozovce namrzlou vrstvu. Ta má často za následek prodloužení brzdné dráhy a výrazně horší ovladatelnost vozu. Pokud jede řidič nepřiměřeně rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní vysokou rychlostí. Nehody, ke kterým dojde za mlhy, proto mívají horší následky. Potvrzují to i statistiky dopravních nehod. V loňském roce vyšetřovala Policie ČR 866 dopravních nehod, ke kterým došlo v mlze. Zahynulo při nich 6 osob, dalších 23 bylo zraněno těžce a 242 lehce. Pravděpodobnost, že kolize za mlhy bude fatální, byla bezmála o polovinu vyšší než u průměrné dopravní nehody.

V období výskytu mlh je třeba při plánování cesty dbát na dostatečnou časovou rezervou, jelikož je nutné ubrat na rychlosti. Zvláště za husté mlhy je třeba myslet na to jet jen takovou rychlostí, abyste byli schopni zastavit na vzdálenost, při které máte rozhled. Při dohlednosti do maximálně 50 metrů, což odpovídá polovině délky fotbalového stadionu, by rychlost jízdy neměla překročit 50 km/h. Při cestování do zahraničí je třeba myslet na to, že v některých evropských zemích, jako např. v Německu, Francii či ve Slovinsku, to mají stanoveno přímo zákonem. A platí to i na dálnicích. Za mlhy je nutné dodržovat i dostatečný odstup od vpředu jedoucího vozidla. Dobře si rozmyslet je třeba i předjetí jiného motoristy. Hustá mlha často skryje protijedoucí automobily a odkryje je až během samotného předjíždění, což vytváří velmi nebezpečné situace. Důležité je mít také na paměti, že mlha neustále kondenzuje na vnější straně oken. Čas od času je tak třeba stěrači setřít čelní a případně i zadní okno.   

Mnoho řidičů stále nedoceňuje platnost zásady vidět a být viděn. Během mlhy světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Na to je třeba pamatovat především při jízdě za dne v úsecích s lokálními mlhami. Automobil musí být pro ostatní bezproblémově viditelný, je proto třeba rozsvítit potkávací i obrysová světla. A rozsvícena musí být i zadní mlhová světla. Zákon o silničním provozu to přímo vyžaduje. Na druhou stranu vybavení vozidel předními mlhovkami povinné není, a proto je řidiči povinně rozsvěcet nemusejí. Ovšem někteří řidiči je naopak rádi používají, aniž by to bylo dovoleno. Přední mlhovky se opravdu mohou používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště, tedy za podmínek, kdy máme rozsvíceny mlhovky zadní. A pokud rozsvítíme přední mlhovky, vždy jen s potkávacími světly, obrysová nepostačí. Pozorní by měli být i řidiči spoléhající na funkci automatického přepnutí světel pro denní svícení na světla potkávací. Před vjetím do mlhového oparu je nutno zkontrolovat, zda se tak skutečně stalo.

Přední mlhovky používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště

Přední mlhovky používat jen za mlhy, sněžení či hustého deště.

Obzvláště zákeřné jsou lokální mlhy. Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se řada řidičů vnořuje bez snížení rychlosti. Nejednou spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a je zaděláno na tragickou nehodu. Naopak po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno vypnout zadní mlhovou svítilnu. Zvláště za tmy dovede nepříjemně oslňovat vzadu jedoucí řidiče. To je pro ně nejen nepříjemné, ale také nebezpečné. Proto ne náhodou mají v Itálii či Polsku zákonem stanoveno, že zadní světla do mlhy se nesmějí používat, pokud je dohlednost do vzdálenosti větší než 50 metrů. Ve Spojeném království je to dokonce 100 metrů.

Vidět ovšem musí být všichni, nejen motoristé. Chodci musí být při chůzi mimo obec vybaveni reflexními doplňky nejen za tmy, ale i za dne za zhoršené viditelnosti. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, svou viditelnost pro řidiče motorových vozidel výrazně zvýší, pokud si navlečou reflexní vestu. Při pohybu za mlhy by se chodci i cyklisté měli pohybovat pokud možno mimo jízdní dráhu vozidel. Tedy na samém okraji vozovky, a kde je to možné, na krajnici.