Po evropských dálnicích svižně, bezpečně a bez pokut

Plánujete letos vyrazit po evropských dálnicích směr moře či hory? Přečtěte si před cestou řadu užitečných rad a informací, abyste do cíle dojeli bez nehod a zbytečných komplikací. 

Po evropských dálnicích svižně, bezpečně a bez pokut

I letos vyrazí tisíce našich turistů na zahraniční dovolenou po vlastní ose. A přirozeně jak jinak než po dálnicích. Jízda po autostrádě je rychlá, pohodlná a bezpečná. Dálnice jsou ze všech druhů pozemních komunikací nejbezpečnější. Podle Centra dopravního výzkumu, v. v. i., v České republice na jednu miliardu kilometrů ujetých po dálnicích připadají 3 oběti nehod. To je 3,5x méně než na silnicích I. třídy, 4,5x méně než na silnicích II. třídy a dokonce 5x méně než na silnicích III. třídy. Někdy však řidiči jako by pozapomněli, že i jízda po nejbezpečnějším druhu pozemních komunikací může snadno vyústit do šlamastyky, jejíž následky si s sebou ponesou na dlouhá léta. Jaká jsou tedy základní pravidla svižné, a přitom bezpečné jízdy po autostrádách?

Zásadně se držíme v pravém jízdním pruhu

Tedy pokud zrovna nepředjíždíme jiná vozidla či neobjíždíme překážku. Především na autostrádách se třemi a více pruhy to některé řidiče mylně svádí k trvalé jízdě v prostředním pruhu. Je to v rozporu s pravidly silničního provozu a navíc to komplikuje jízdu ostatním šoférům.

Od vozidel jedoucích před námi dodržujme bezpečnou vzdálenost

Za ideálních klimatických podmínek pamatujme na pravidlo odstupu o délce 2 sekund jízdy. Na kontrolu dodržování minimálního odstupu zahraniční dopravní policisté často zaměřují svou pozornost. „V Německu při jízdě mimo město se musí minimální odstup od vpředu jedoucího vozidla v metrech rovnat alespoň polovině údaje tachometru v km/h. Například při jízdě stovkou to bude alespoň 50 metrů. Postih za nedodržení dostatečného odstupu může být citelný, pokuta se může vyšplhat až na 400 eur a navíc uložen tříměsíční zákaz řízení. Dodržování bezpečného odstupu sledují policisté také v Rakousku a Francii,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0. Pokud je však povrch dálnice mokrý či je špatná viditelnost, zvyšme odstup na alespoň 3 sekundy. Zkušený řidič se navíc dívá do vzdálenosti, kterou ujede během následujících 12 sekund. Při rychlosti 130 km/h je to zhruba 500 metrů. To by mělo být zárukou, že pojedeme nejen bezpečně, ale i plynule, pohodově. Vyvarujeme se zbytečně razantních manévrů provedených na poslední chvíli. Při jízdě za vysokým a neprůhledným kamionem či autobusem je dostatečný odstup naprosto nezbytný. Přes tato vozidla řidič vzadu jedoucího vozidla nevnímá zhola nic. Náhlé prudké zpomalení vpředu jedoucího mastodonta může při nedostatečném odstupu vyústit v neřešitelnou situaci.

Rozhodně dodržujme nastavené rychlostní limity

Nedodržování povolené rychlosti se může náramně prodražit, v extrémních případech hrozí riziko konfiskace vozidla. Například ve Francii překročení rychlosti jízdy o 50 km/h a více vyjde na 3750 eur, 6 bodů, je vysloven zákaz řízení na 3 roky a příslušné vozidlo je zabaveno. Navíc hrozí až tříměsíční pobyt za mřížemi. V Německu rozhodně zapomeňme na účast na dálničních honičkách. Zorganizování či jen účast na ilegálním závodu v silničním provozu může snadno vyústit ve dvouletý pobyt za mřížemi. Pokud však při této akci bude někdo těžce zraněn či dokonce usmrcen, pobyt v chládku se protáhne až na 10 let. Postižen však může být i řidič, který se sice neúčastnil ilegálního závodu, ale který svou rychlou jízdou závažně porušil platné předpisy. V zemi galského kohouta pak platí pravidlo, že za mokra se automaticky snižuje maximální dálniční limit ze 130 na 110 km/h, stejně je tomu v Itálii. V Rakousku je zase na řadě úseků dálniční sítě pro osobní automobily a motocykly snížena max. rychlost ze 130 na 110 km/h v noci od 22 do 5 hodin.

I na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled

V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv. Nebezpečným nešvarem je předjíždění kamionů v hustém dešti, kdy se řidiči v levém pruhu plnou rychlostí řítí do rozvířeného neprůhledného vodního mraku. Pokud by se za ním nacházela jakákoliv překážka, je zaděláno na těžkou havárii. „Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ uvádí Libor Budina z Autoklubu České republiky. A například v Německu i Francii platí, že při dohlednosti do 50 metrů nesmí řidič jet rychlostí vyšší než 50 km/h.   

Z pruhu do pruhu jen se zapnutou směrovkou

Nepoužívání blinkrů je pohodlnost, která se snadno může vymstít. To, že ve zpětných zrcátkách před zahájením jízdního úkonu nikoho nevidíme, nemusí znamenat, že v naší těsné blízkosti opravdu nikdo není, například motocyklista. Včasné zapnutí blinkru dá pro nás neviditelnému řidiči čas a prostor, aby na sebe upozornil či se pokusil zabránit vzájemnému střetu.

Řidiči musí pozorně vnímat provoz nejen před sebou, ale pravidelně sledovat i dění za vozidlem

Na dálnicích se jezdí opravdu rychle. Určitě tedy tu a tam mrkněme do zrcátek, můžeme tak zabránit nepříjemnému překvapení svému či jiného z motorizovaných kolegů. Pamatovat ovšem musíme na to, že naopak naše vozidlo se může nacházet ve slepém úhlu někoho jiného.

Blížíme-li se ke konci stojící či pomalu jedoucí kolony, včas zapneme varovné blikače

A začneme v dostatečné vzdálenosti plynule zpomalovat. To by mělo zajistit, že za námi jedoucí vozidla komplikaci včas zaregistrují a začnou také snižovat rychlost.

Na krajnici vjíždíme jen v případě nouzového zastavení či při vytváření záchranářské uličky

Určitě zapomeňme na její využití k tzv. podjetí ostatních vozidel. Je to nebezpečné, pokuty nebývají nízké a za přestupek spáchaný v jiném státě EU nám mohou být zaslány i do naší domoviny.

Záchranářská ulička

Při cestování po dálnicích nejednou zůstaneme stát v předlouhých kolonách. Ať je příčinou cokoliv, nesmíme zapomenout na vytvoření tzv. záchranářské uličky. Při vytváření tzv. záchranářské uličky u nás platí obdobná pravidla jako v Německu, Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Lucembursku a Švýcarsku. Konkrétně pak podle počtu pruhů v jednom směru jízdy se musejí řidiči chovat následovně:

  • Na komunikacích se dvěma pruhy v jednom směru jízdy řidiči jedoucí v levém pruhu zajíždějí co nejvíce ke své straně. Řidiči jedoucí v pruhu pravém zajíždějí co nejvíce doprava.
  • V případě, že v jednom směru jízdy jsou tři pruhy, řidiči jedoucí v krajním levém pruhu zajíždějí co nejvíce doleva, řidiči jedoucí v pruhu prostředním a pravém zajíždějí co nejvíce doprava. Záchranářská ulička tak vzniká mezi levým a prostředním proudem vozidel.
  • Na dálnici o čtyřech pruzích v jednom směru jízdy opět najíždějí ti v krajním levém pruhu co nejvíce doleva, řidiči v ostatních pruzích se řadí co nejvíce doprava. Průjezd pro záchranáře tak opět vzniká mezi nejkrajnějším levým pruhem a pruhy ostatními.

Řidiči smějí při vytváření průjezdu pro záchranáře vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Do záchranářské uličky smějí kromě vozidel s právem přednostní jízdy vjet také vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích. Ovšem nikdo další. V opačném případě mu hrozí pokuta ve výši od 1500 do 2500 korun, v blokovém řízení do 2000 korun. „Záchranářská ulička významně zkracuje dobu příjezdu záchranářů na místo nehody. Vytvořený koridor napomáhá snížit dobu dojezdu potřebné pomoci na místo neštěstí až o 4 minuty, šance vážně zraněných na přežití se zvyšuje až o 40 procent. Ovšem záchranáři mohou spěchat i k někomu, kdo je v nouzi někde jinde. Průjezd po dálnici volí, aby na místo zásahu dorazili co nejdříve,“ doplňuje Roman Budský. V dalších evropských státech se s povinností vytvářet jasně definovaný průjezd pro vozidla záchranářů nesetkáme. To platí například pro Itálii i Chorvatsko. Ve Francii či Španělsku platí pro ostatní řidiče povinnost umožnit vozidlům záchranářů průjezd. A na Slovensku je stanoveno, že v případě vzniku kolon mohou řidiči vozidel s právem přednostní jízdy použít krajnici či jinou část pozemní komunikace, která není určena pro jízdu vozidel. V každém případě je třeba vždy pamatovat na umožnění průjezdu zdravotnických, hasičských a policejních vozidel, případně též odtahových automobilů či techniky údržby silnic, již při vzniku pomalu jedoucí či dokonce stojící kolony. Postih za nerespektování povinnosti vytvořit záchranářskou uličku může být značný. V Německu to vyjde minimálně na 200 eur, v závažných případech to může být 320 eur a jeden měsíc zákazu řízení navrch.

Projíždíme opravovaným úsekem

Opravy či rekonstrukce dálnic jsou u nás dlouhodobou realitou. A nejen u nás. S opravami dálniční sítě se naši motoristé setkávají i při svých jízdách do zahraničí. Opravy probíhají v klimaticky příhodném období, tedy od začátku jara do nástupu prvních mrazíků. Tedy právě v době, kdy je provoz na dálnicích nejintenzivnější. Dálnice mají omezenou životnost, periodicky se tedy opravovat či upravovat musejí. V místech oprav, ale nejednou i několik kilometrů před nimi bude často doprava váznout. Nejen firmy provádějící opravy, ale také motoristé mohou udělat hodně pro to, aby dopravní komplikace byly co nejmenší. Před příjezdem k místu stavebních prací bývají umístěny dopravní značky upozorňující na práce na silnici a následně značky omezující maximální povolenou rychlost jízdy. Tu je rozhodně třeba dodržovat. Pokud někteří řidiči včas potřebně nezpomalí, nezbývá jim nic jiného, než při vjetí do opravovaných míst náhle citelně zpomalit, což v případě silnějšího provozu může mít za následek vznik tzv. rázové vlny. Desítky vozidel jedoucích za uvedeným automobilem jsou nuceny náhle snížit rychlost, což může vyústit až v často nepochopitelné zastavení dopravy. Před vjetím do opravovaného úseku je nutno nejen včas potřebně snížit rychlost jízdy, ale také se rozhodnout, ve kterém pruhu budeme pokračovat v jízdě. Do levého pruhu často bývá zakázán vjezd vozidlům, jejichž okamžitá šířka přesahuje vyznačenou mez. A to včetně nákladu a také zpětných zrcátek! Často bývá vjezd zakázán vozidlům o šířce přesahující 2,2 metru. Na to by měli pamatovat i řidiči rozměrnějších osobních automobilů, neboť šířka jejich vozu vč. zrcátek uvedený údaj často přesahuje. Při jízdě v místě stavebních prací je třeba nejen dodržovat maximálně povolenou rychlost jízdy, ale také bezpečný odstup od vpředu jedoucích vozidel. Zde pomůže tzv. pravidlo 2 sekund, resp. to, jak to mají v pravidlech silničního provozu například v Německu. Zde musí odpovídat bezpečný odstup v metrech polovině údaje na rychloměru v km/h (např. při 100 km/h se tak jedná o alespoň 50 metrů). A také je nutno důkladně se věnovat dění v silničním provozu. Zvědavé pokukování na stavební techniku či dělníky odvádí řidičovu pozornost, pokud vpředu jedoucí vozidla náhle zpomalí či dokonce zastaví, může snadno dojít k dopravní nehodě. Doprava na dálnici v mžiku úplně zkolabuje. Při průjezdu místy, kde je levý pruh zúžený, je dobré zvážit, zda nebude lepší zařadit se do pravého jízdního pruhu. Třeba i mezi kamiony jedoucí rychlostí 80 km/h. Zdaleka ne vždy bude jejich předjíždění v uvedených místech bezpečné. A navíc případná časová úspora nemusí být nijak závratná. Bude-li v levém pruhu povolena max. rychlost jízdy 100 km/h, na pětikilometrové vzdálenosti ušetří spěchající řidič oproti šoférovi jedoucímu vpravo rychlostí 80 km/h cca 45 sekund. Předjíždění kamionů, které se jen s potížemi vejdou do svého pruhu, v zúženém levém pruhu není bez nebezpečí a navíc bývá taková jízda řadě předjíždějících šoférů velmi nepříjemná.

Jak správně „zipovat“

Pamatovat je třeba i na správnou aplikaci tzv. pravidla zipování. To se uplatní při souběžné jízdě, kdy řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu umožní řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Tedy toto pravidlo platí zásadně jen při souběžné jízdě a tam, kde se dva pruhy sbíhají v jeden, přičemž jeden z pruhů je průběžný. Dopravní značka IP 29 „Střídavé řazení“ je jen značkou informativní, slouží k označení nebo zdůraznění místa, kde při souběžné jízdě platí střídavé řazení do jízdního proudu průběžného pruhu.

Není radno přeceňovat vlastní síly

Zhruba po dvou hodinách strávených za volantem nezaškodí krátká pauza, kterou dozajista ocení i spolucestující. Silně unavený řidič je stejně nebezpečný jako ten, který právě vypil dva panáky tvrdého alkoholu. Pravděpodobnost zavinění fatální nehody se zvyšuje 7x. „Únava má na svědomí až 10 procent všech dopravních nehod, na dálnicích se jedná až o dvacetiprocentní podíl. Nejnebezpečnější je období od půlnoci do čtvrté hodiny ranní. Méně však už se ví, že nás může únava překvapit i během dne – nejčastěji mezi druhou až čtvrtou hodinou odpolední,“ upřesňuje Libor Budina.

V případě poruchy vozidla je třeba zastavit na krajnici, a to co nejvíce napravo

Ihned je nutno zapnout varovné blikače. Řidič si před vystoupením z vozidla musí obléct výstražnou vestu, kterou proto musí mít uvnitř po ruce. Ideálně by šofér měl vystoupit z vozu pravými dveřmi, aby se vyvaroval vstupu do vozovky. Podobně vystoupí i spolucestující, kteří by měli okamžitě odejít z tělesa dálnice do bezpečného prostoru za svodidly. Řidič by měl neprodleně za porouchané vozidlo do předepsané vzdálenosti umístit varovný trojúhelník. Ihned poté musí přivolat odbornou pomoc, například pomocí dálniční hlásky. To je třeba udělat také v případě defektu kola, se kterým by si i dnes řada šoférů dovedla poradit svépomocí. Místo, kde se nachází porouchané vozidlo, je totiž třeba náležitě označit. To může zajistit jen dálniční policie, případně asistenční služba.     

Co dělat, mineme-li příslušný výjezd z dálnice

Nezbyde, než pokračovat dále a na vhodném místě z dálnice odbočit a vrátit se zpět. Couvání zpět k výjezdu či otočení se na dálnici s využitím mezery mezi svodidly je nejen deliktem, který nám dopravní policisté nikdy neodpustí, ale skutečně smrtelným nebezpečím.


Bližší informace podají:

Roman Budský

předseda expertní rady Platformy VIZE 0

tel.: 776 195 576

e-mail: budsky.roman@volny.cz

 

Libor Budina

tajemník Platformy VIZE 0

tel.: 727 901 494

e-mail: budina@autoklub.cz

 

Sekce VOZIDLEM DO ZAHRANIČI byla vytvořena ve spolupráci s AUTOKLUBEM ČR.