Agresivita na silnicích - tisková konference Platformy VIZE 0

Dopravní nehody si každodenně vybírají svou krutou daň. Podle údajů Centra dopravního výzkumu, v. v. i., v letech 2011 až 2022 v jejich důsledku na silnicích ČR zemřelo 6 803 osob a dalších 28 821 jedinců bylo těžce zraněno, 278 072 lidí utrpělo lehké zranění. Do konce letošního října zahynulo na našich silnicích dalších 411 osob, 1 491 bylo zraněno těžce a 20 317 lehce. Vedle přímého dopadu na lidské životy a zdraví s sebou nehody nesou i negativní vliv na naši ekonomiku. V roce 2022 činil předběžný odhad ročních socioekonomických ztrát více než 134 miliard korun.

Je proto celonárodním zájmem výrazně snížit počty závažných dopravních nehod. Jedním ze subjektů, který se denně věnuje dopravní bezpečnosti, je Platforma VIZE 0. Jedná se o neziskovou apolitickou platformu sdružující subjekty, které svou činností mohou a chtějí napomoci kultivovat a zlepšovat prostor dopravy a dopravní bezpečnosti, a to ve všech jejích aspektech. „Naším společným cílem je dlouhodobá vize - 0 mrtvých i těžce zraněných na českých silnicích. V rámci Platformy VIZE 0 spolupracujeme na konkrétních projektech, sdílíme informace a zkušenosti. Přispíváme k prosazování potřebných systémových a koncepčních změn v oblasti dopravní bezpečnosti,“ vysvětluje Martin Laur, ředitel Platformy VIZE 0. 

Dopravní nehody jsou celosvětovým problémem. Každoročně na celém světě zemře na silnicích 1,3 milionu osob, dalších více než 50 milionů je zraněno. „To má enormní dopad nejen na ekonomiku, ale také na blízké usmrcených či vážně zraněných, na což se zapomíná. Organizace spojených národů věnuje velkou pozornost problematice bezpečnosti na silnicích. Věnuje se celé řadě preventivních programů a aktivit, jejich cílem je během této dekády celosvětově snížit počty usmrcených při nehodách o polovinu. Tohoto globálního cíle lze dosáhnout jen mezioborovou spoluprací. Proto jsme velice rádi, že jste letos v České republice spustili kampaň, která ukazuje, jak se na silnicích mají lidé chovat,“ uvádí Zsófia Pusztai, ředitelka Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice.

O jakou kampaň se jedná? Tu představil Milan Medek, ředitel Nadace Kooperativy: „Naše komunikační kampaň „Řitiči” aneb „Nenechte se rozladit” nepřímo navazuje na poznatky z projektu České asociace pojišťoven „Agresivita zabíjí“. Systematicky jich využívá k vytvoření pozitivního řešení v situacích, kdy je účastník silničního provozu konfrontován s agresí za volantem. Přicházíme s pozitivním přístupem a vtipem jako nástrojem řešení nepříjemných situací na silnici. Pomáháme účastníkům silničního provozu rozpoznat a pojmenovat agresivní řidiče, nenechat se vyprovokovat a s humorem situaci zvládnout -  třeba říkankou nebo vtipnou narážkou.“

 „Češi se na silnicích necítí bezpečně a hlavními důvody jsou agresivita a bezohlednost. Chyby přitom vidí u druhých, u sebe je nepřipouští. Na druhou stranu ale třetina přiznává, že bývá za volantem agresivní. Agresivní chování, ať už vybržďování či lepení se na auto před sebou, přitom ohrožuje je samé i jejich okolí. Cestou, jak zlepšit chování českých řidičů, tak je nejen represe, ale právě i prevence. Té se ostatně v asociaci věnujeme již několik let,“ vysvětluje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven a České kanceláře pojistitelů.

Co je vlastně agresivita v silničním provozu? Definic jsou po celém světě desítky. „Osobně za nejzdařilejší považuji nizozemskou definici, totiž že agresivita nebo agresivní chování v silničním provozu je úmyslné jednání, jehož cílem je  fyzické nebo emoční poškození jiného účastníka silničního provozu. Agresivita se podepisuje na vzniku až 40 procent smrtelných dopravních nehod. Je tedy třeba nejen efektivně definovat agresivitu, ale nalézt i účinné zbraně, jak možné agresivní chování v samém zárodku potlačit a také jak účinně působit na řidiče, kteří nejsou schopni své hostilní jednání vůči druhým při řízení potlačit,“ vysvětluje Roman Budský, předseda Expertní rady Platformy VIZE 0. Že se v řadě evropských států začínají ledy hýbat, dokazují výsledky společného průzkumu Platformy VIZE 0 a Policejního prezídia ČR, který byl proveden v roce 2021 mezi členy evropského sdružení dopravních policií ROADPOL. Podrobné výsledky najdete na webovém portálu Platformy VIZE 0[1].

Agresivní jízda není samostatně zakotvena v našich právních předpisech jako přestupek nebo trestný čin, postihy jsou tak ukládány za konkrétní porušení zákona o silničním provozu. Podle zkušeností policistů, kteří vykonávají dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, se s agresivními řidiči setkávají ve většině případů zprostředkovaně, tj. až po oznámení jiným účastníkem silničního provozu. U všech případů dochází k individuálnímu posouzení, zda se jedná například o riskantní předjíždění, záměrné vysoké překračování nejvyšší povolené rychlosti, úmyslné nedodržování bezpečné vzdálenosti, záměrné zvyšování rychlosti jízdy nebo vybržďování s cílem jednat agresivně. Další projevy agresivity jsou výrazná gesta, troubení, problikávání, jejichž aktéři chtějí další řidiče zastrašit, případně vyprovokovat ke konfliktu. „Pokud se řidič setká s agresivní jízdou druhého řidiče, doporučujeme zachovat se spíše pasivně, zůstat ohleduplným k ostatním účastníkům silničního provozu a rozhodně agresivní jednání neoplácet. To by mohlo vést k eskalaci konfliktu a k případné dopravní nehodě. Důležité je oznámit takové jednání Policii ČR,“ dodává plk. Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

„Agresivita na silnicích je problém. Ministerstvo dopravy na ni reaguje i novelami zákona o silničním provozu, kdy zavádí nové instituty, jako např. řidičák na zkoušku, systém L-17 a zásadně vylepšuje již existující, jako např. terapeutické programy. Tato činnost je nikdy nekončící a budeme v ní i nadále pokračovat ve spolupráci s našimi partnery,“ říká Stanislav Dvořák, ředitel Odboru agend řidičů z Ministerstva dopravy ČR.

Problémem i nadále zůstává vysoká společenská tolerance, která vede k obecné dekriminalizaci agresivních projevů na silnicích v podobě nápodoby „vždyť to dělá každý“. Také se ukazuje, že nepostihované páchání násilných projevů chování má vliv na recidivu. „Při využití komparace se zahraničím se ukazuje jako správný metodický přístup Francie. Ta systematicky využívá kombinace technických opatření k vymáhání protiprávního jednání, bodového systému, trestního postihu, konfiskace vozidla, v některých případech velmi vysokých pokut a dlouhých zákazů činnosti. Tento komplexní přístup má vysoký potenciál odradit případné pachatele a také změnit chování těch, kteří již byli potrestáni opakovaně,“ vysvětluje Jindřich Komárek z Policejní akademie ČR. Právní nástroje k účinnému boji s nebezpečnými řidiči mají i v Německu, Rakousku, Nizozemsku či Belgii.

Agresivní chování je třeba pečlivě definovat. Nezastupitelné místo má účinný sankční systém. Ostatně například maďarští i francouzští policisté uvádějí, že proti „zlým chlapcům“ a sériovým pachatelům zůstává nejúčinnějším modelem přísný trest. Maďaři jedním dechem dodávají, že řidiči jsou velmi citliví na ztrátu řidičských průkazů. Francouzi pak to, že důsledné vymáhání přísných sankcí vede k odstranění nebezpečných řidičů ze silnic a má všeobecně odstrašující účinek. Dánové vidí cestu v zabavování vozidel a vysokých pokutách i možném uvěznění. Na to však musí navázat informace, vzdělávání a kampaně… Ano, i prevence a kvalitní vzdělávání účastníků silničního provozu sehrávají neopominutelnou roli. S agresivními řidiči je třeba aktivně pracovat. Nepostačí je jen sankcionovat. Je nutné zapojit psychology a zaměřit se na to, aby rizikové osoby byly s to poznat příčiny svého nebezpečného chování a aby si byly schopny včas uvědomovat možné dopady svého jednání. V krajním případě uvažovat i o možnosti doživotního zákazu řízení motorových vozidel.

[1] https://www.platformavize0.cz/materialy/material/?id=61e01adf666436d6ec0000bb

Fotogalerie